Otevře se na nové kartě

Ámalakí (amla)

Hromada světle zelených kulatých plodů amly na trhu
Čerstvé plody amly na trhu v Pushkaru, Rádžasthán. Foto: Ji-Elle, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Ámalakí, v obchodech amla a česky indický angrešt, je světle zelený plod tak kyselý a svíravý, že stáhne ústa. Ájurvéda ho přesto počítá mezi jídla na každý den a má ho za nejlepší z prostředků, které udržují mládí.

Ve zkratce

  • Podle ájurvédy: chladivý omlazující plod, který vyrovnává všechny tři dóši, nejvíc pittu. Je základem čavanpraše a jedním ze tří plodů triphaly.
  • Jak se bere: u nás hlavně jako prášek ze sušeného plodu, půl až jedna lžička naráz ve vlažné vodě nebo s medem. Doporučujeme začít jednou denně po jídle a nepřekračovat 6 gramů za den, asi lžičku a půl. V Indii se plod jí i čerstvý, nakládaný a kandovaný.
  • Podle studií: zkoumaly se hlavně extrakty v kapslích a jejich vliv na LDL cholesterol, triglyceridy, zánětlivý ukazatel CRP a pálení žáhy, zatím v malých studiích.
  • Doplňky: prášek a extrakt nejsou totéž. V jedné studii obsahovala 4gramová porce čerstvého prášku, asi lžička, kolem 60 miligramů vitamínu C a po půl roce v teple kolem 14, obsah jiného výrobku bez rozboru neznáme. Kanadský úřad počítá jen u dospělých se 3 až 6 gramy sušeného plodu denně, tedy zhruba s tři čtvrtě až lžičkou a půl.
  • Opatrnost: s léky na ředění krve a na cukrovku jen po poradě s lékařem. Při ledvinových kamenech a nemocných ledvinách šťávu, prášek ani doplňky bez lékaře neužívejte. V těhotenství, při kojení a u dětí amlu jen v jídle, prášek a doplňky po poradě s lékařem.
Obsah stránky
  1. Jak ámalakí poznat
  2. Ámalakí v ájurvédě
  3. K čemu se tradičně používá
  4. Co zjistil moderní výzkum
  5. Ámalakí a vitamín C
  6. Doplňky s ámalakí
  7. Jak se ámalakí užívá
  8. Ámalakí v kuchyni
  9. Kdy být opatrní
  10. Časté otázky
  11. Zdroje

Jak ámalakí poznat

Ámalakí roste na opadavém stromu z čeledi smuteňovitých, obvykle 5 až 10 metrů vysokém. Poznáte ho podle tenkých větviček, na kterých sedí ve dvou řadách desítky drobných podlouhlých lístků, takže celá větvička vypadá jako jeden zpeřený list. Drobné žlutozelené květy rostou ve svazečcích u báze větviček.

Větvička amly s drobnými lístky ve dvou řadách a dvěma zelenými kulatými plody
Větvička ámalakí s plody. Foto: Dinesh Valke from Thane, India, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0

Strom pochází z tropické a subtropické Asie, od Indie a Srí Lanky po jižní Čínu a Indonésii. V Indii roste v lesích i v zahradách a plody se sklízejí po dozrání v zimě. U nás venku nepřezimuje, mráz nesnáší. Česky se rostlina jmenuje smuteň lékařská nebo emblika lékařská, vžilo se ale jméno indický angrešt, i když s angreštem ze zahrady příbuzná není. Amla je hindské jméno, pod kterým se plod prodává, a ve starších studiích ji najdete jako Emblica officinalis.

V obchodě ji potkáte v několika podobách:

  • prášek ze sušeného plodu: nejběžnější podoba u nás, sanskrtsky čúrna. Týž prášek se prodává i na vlasy, často ve směsi s hennou
  • tablety a kapsle: buď s mletým plodem, nebo s koncentrovaným extraktem, a to je velký rozdíl, víc v kapitole o doplňcích
  • sušené kousky: zkroucené, silně svraštělé kousky dužiny se slupkou, šedé až černé. V Indii se prodávají i prosolené kousky sušené na slunci
  • kandované plody: plody povařené v cukru, v Indii známé jako murabba. Jsou sladké a se sušenou amlou je nezaměňujte
  • šťáva: v Indii běžný nápoj, u nás méně častá

Na fotkách i v obchodech se za amlu často vydává otaheitský angrešt (Phyllanthus acidus), který má žebernaté světle žluté plody v hroznech přímo na kmeni. Pravá amla nese plody na tenkých větvičkách mezi lístky. Jsou kulaté a hladké, velké 2,5 až 3,5 centimetru, se šesti světlejšími rýhami, zralé světle žlutavé až narůžovělé. Uvnitř mají šestibokou pecku se šesti semeny. Syrový plod chutná kysele, hořce a svíravě, až se sbíhají sliny, a zanechá jemně sladkou pachuť. Bhúmi ámalakí je jiná rostlina, drobná bylina téhož rodu, ze které se používá nať a kořen.

Celý a rozkrojený žlutozelený plod amly s pecičkou uprostřed
Celý a rozkrojený plod ámalakí. Foto: Salil Kumar Mukherjee, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Ámalakí v ájurvédě

V klasických textech se plod nejčastěji jmenuje ámalaka. Ájurvédský lékopis Indie, úřední příručka indické vlády s popisy bylin a jejich dávkami, uvádí i jméno amrtaphala, plod nesmrtelnosti. Další jméno, dhátrí, znamená chůva, protože podle novějších ájurvédských autorů o člověka pečuje jako matka.

Ájurvéda popisuje každou bylinu podle chuti, vlastností a toho, jak působí na tři dóši, tedy vátu, pittu a kaphu. Jsou to tři síly, které podle ájurvédy řídí tělo, a každý z nás je má v jiném poměru. Svůj poměr si můžete odhadnout v našem testu Jaký jsem typ.

Ámalakí má pět ze šesti chutí, chybí jen slaná, a převažuje kyselá. Je lehká a suchá, chladí a po strávení působí sladce (vipáka). Na tomhle profilu se shodují klasické texty, lékopis i novější autoři. Lékopis ji popisuje jako plod, který vyrovnává všechny tři dóši, omlazuje, posiluje plodnost a prospívá očím. Čerstvý a sušený plod popisuje zvlášť, chuť, vlastnosti i účinek jim ale připisuje stejné. Liší se dávka, čerstvé dužiny se bere zhruba třikrát víc, protože je z velké části voda.

Kyselá chuť přitom obvykle hřeje a pittu zvyšuje. O tom, jestli jídlo hřeje, nebo chladí, ale podle ájurvédy nerozhoduje chuť, nýbrž jeho energie, sanskrtsky vírja. Chuť je jen první dojem na jazyku a výjimky existují, kysele chutnají i limetka a citron, a přesto chladí. Amla je výjimka dvojí: chladí a po strávení působí sladce, ne kysele jako jiná kyselá jídla. Klasické texty to shrnují takhle: vátu tiší kyselou chutí, pittu sladkostí a chladem, kaphu suchostí a svíravou chutí.

Pitta je horká a ostrá, a chladivá amla ji proto tiší nejvíc. Novější ájurvédští autoři ji mají za hlavní rasájanu pro pittu, tedy prostředek, který podle ájurvédy tkáně posiluje a omlazuje.

Váta je studená, suchá a lehká. Kyselá chuť a sladký účinek po strávení ji uklidňují. Amla ale sama chladí, vysušuje a mírně projímá, takže lidem s převahou váty nemusí sedět v zimě nebo při průjmu.

U kaphy se zdroje liší jen mírou. Klasické texty, lékopis i jedna učebnice novějších autorů ji mají za prostředek, který kaphu snižuje, díky suchosti a svíravé chuti. Jiní novější autoři ji v běžném množství mají pro kaphu za neutrální a ve velkém podle nich kaphu přidává, a s ní i ámu, tedy zbytky nestrávené potravy. Výhrada dává smysl, kaphu podle ájurvédy posiluje chlad, kyselá chuť i sladký účinek po strávení. Na kartě uvádíme u kaphy minus, protože hodnotíme obvyklé množství prášku. Ve slazených formách, jako je čavanpraš nebo kandované plody, ale přibývá cukru, medu a ghí, tedy přepuštěného másla, a s nimi i kaphy.

V jednom ze základních textů ájurvédy je amla nejlepší z prostředků, které udržují mládí. Tentýž text ji řadí mezi potraviny, které se mají jíst pravidelně, vedle rýže, munga, ghí, mléka a medu.

Z amly vycházejí dvě nejznámější ájurvédské směsi. Čavanpraš jsou sladká bylinná povidla vařená z několika set plodů. Triphala je prášek ze tří sušených plodů ve stejném poměru: amly, harítakí a bibhítakí. Novější autoři ty tři plody kladou vedle sebe jako rasájany: harítakí pro vátu, amlu pro pittu a bibhítakí pro kaphu. Amla jediná z nich chladí, a samotná se proto podle nich víc hodí na léto.

Infografika Ámalakí v kostce: chuť hlavně kyselá, pět chutí bez slané, energie chladivá, používá se plod. Váta, pitta i kapha minus. Užívá se jako prášek ve vlažné vodě, nejvýš 6 gramů, asi lžička a půl denně, a večer jako jemné projímadlo. Opatrně při ledvinových kamenech, s léky na ředění krve a na cukrovku, v těhotenství jen v jídle.

K čemu se tradičně používá

Tohle je pohled ájurvédské tradice, ne výsledky studií.

Překyselení a pálení. Lékopis uvádí čtyři použití a tři z nich ájurvéda připisuje horku pitty. Prvním je překyselení žaludku, druhým nepříjemný pocit pálení v těle. Kyselý plod na pálení žáhy zní jako protimluv, tradice se ale řídí jeho chladem a sladkostí po strávení. Pálení žáhy, které se často vrací, je dobré nechat prověřit u lékaře.

Krvácení. Třetím jsou krvácivé stavy, které ájurvéda připisuje horku pitty v krvi, sanskrtsky raktapitta. Novější autoři amlu zmiňují i u krvácejících dásní. V pokusu ale extrakt z amly krvácení naopak prodloužil, při krvácení si ji proto sami nepodávejte a jděte k lékaři.

Močové poruchy a cukrovka. Čtvrtým je prameha, skupina močových poruch, kam ájurvéda řadí i cukrovku. Novější autoři při cukrovce radí půl lžičky amly s půl lžičkou kurkumy, dvojici, která se tradičně jmenuje nišámalakí. Léčbu cukrovky to nenahradí a s léky se účinek může sčítat. Ledvinové kameny mezi tato použití nepatří, u nich je kvůli šťavelanům namístě opatrnost, víc v kapitole Kdy být opatrní.

Síla a omlazení. Jako rasájanu ji tradice podává lidem oslabeným a starším, nejčastěji v podobě čavanpraše. Klasický text ho doporučuje hlavně při kašli a dušnosti, lidem vyhublým a chřadnoucím, starým a dětem pro růst. Čavanpraš ale obsahuje med, a ten se dětem do jednoho roku nedává.

Trávení a stolice. Ájurvéda amlu podává na chuť k jídlu a na trávení a jako jemné projímadlo, které podle novějších autorů večer odvádí z těla nahromaděnou pittu. Je to mírný prostředek, ne silné projímadlo.

Oči. Lékopis ji řadí mezi prostředky, které prospívají očím, a novější autoři píšou, že zlepšuje zrak. Zhoršení zraku ale patří k očnímu lékaři.

Kůže. Při akné, kopřivce a vyrážkách, které ájurvéda připisuje pittě, radí novější autoři sníst ráno jeden čerstvý plod nebo plod kandovaný v cukru.

Chrapot a nachlazení. Při chrapotu novější autoři míchají stejné díly amly, lékořice a skořice a půl lžičky směsi podávají s půl lžičkou medu. Lékořice ale může zvýšit krevní tlak a narušit srdeční rytmus, směs proto není na pravidelné samoléčení, a už vůbec ne při vysokém tlaku, nemocech srdce a ledvin, v těhotenství a s léky. Amlu novější autoři doporučují i při nachlazení a zahlenění.

Vlasy. Amla patří k tradičním prostředkům na vlasy v ájurvédě i v tradiční perské medicíně. Novější autoři při padání vlasů doporučují oleje s amlou a bylinou bhringarádža (Eclipta alba) a prášek se přidává do bylinných past na mytí. Postup jedné takové pasty najdete v článku o mytí vlasů bylinkami.

Tradiční použití uznává i kanadské ministerstvo zdravotnictví (Health Canada). Výrobky s amlou tam smějí nést tvrzení, že se v ájurvédě tradičně používají jako omlazující tonikum a mírné projímadlo, pro oči, na pálení žáhy a na trávení.

Co zjistil moderní výzkum

Na lidech se zkoumaly hlavně extrakty z plodu v kapslích, 500 až 1000 miligramů denně, od pěti výrobců. Studie jsou většinou malé, z Indie, trvají nejvýš dvanáct týdnů a řadu z nich výrobce platil nebo k nim dodal přípravek. Prášek ze sušeného plodu zkoumaly jen tři malé studie, čerstvé ovoce žádná srovnávací. Jak studie dopadly, ukazuje tabulka.

OblastCo studie ukázalyJistota dokladu
cholesterol a krevní tukyLDL cholesterol a triglyceridy v průměru mírně klesly, „hodný“ HDL cholesterol se nezměnil (souhrn 9 studií, 535 účastníků). Výsledky se ale hodně liší. Studie se 150 lidmi přínos pro krevní tuky nepotvrdila (studie). Pětiramenná studie se 166 zahajujícími účastníky, kteří zároveň drželi dietu a cvičili, po 12 týdnech trvalý přínos neukázala, jen přechodné rozdíly, třeba v tucích VLDL po šesti týdnech (studie).nízká
zánětZánětlivý ukazatel CRP v krvi ve čtyřech studiích klesl, hlavně u extraktu jednoho výrobce. Obě velké novější studie pokles nenašly.nízká
krevní cukrCukr klesl jen v malých studiích, některé neměly placebo a jiné pocházejí přímo od výrobce (příklad). Velké studie změnu nenašly.nedoloženo
pálení žáhyV jedné dvojitě slepé studii s 68 lidmi zmírnily 2 gramy denně po čtyři týdny pálení žáhy i návrat obsahu žaludku do jícnu víc než placebo (studie). Nikdo ji zatím nezopakoval.nízká
krevní tlakJedna studie s práškem z plodu tlak snížila, skupiny se ale lišily už na začátku (studie). Jiné studie ani souhrn účinek nenašly.nedoloženo
vlasyV jedné malé studii u 60 žen s hormonálně podmíněným řídnutím vlasů zlepšil sirup s amlou, užívaný ústy, po 12 týdnech poměr rostoucích a klidových vlasů (studie). Složení sirupu autoři neuvedli. Na šedivění, oleje a masky s amlou studie nejsou.velmi nízká
krevní destičkyMalé studie naznačují, že extrakt tlumí shlukování krevních destiček a prodlužuje krvácení (studie), největší studie to nepotvrdila. Důležité je to hlavně pro bezpečnost.nejasné
imunitaVitamín C k normální činnosti imunity přispívá, i ten z amly, v množství, které opravdu dodá. Vlastní účinek amly navíc doložený není a Evropská unie k ní nepovolila žádné zdravotní tvrzení.nedoloženo

Nejvíc opory má tedy mírný pokles LDL cholesterolu, triglyceridů a CRP. I ten ale stojí na malých studiích, které skoro všechny zkoušely extrakty dvou výrobců, a na lžičku prášku se přenést nedá.

Ámalakí a vitamín C

Na obalech, v populárních textech i v knihách novějších ájurvédských autorů se píše, že amla je nejbohatším přírodním zdrojem vitamínu C a že ho třísloviny v plodu chrání, takže vydrží sušení, vaření i skladování. Klasické texty o vitamínu C pochopitelně nevědí, ájurvéda si amlu cení pro chlad, sladký účinek po strávení a omlazení. Měření ukazují, že čerstvá amla je opravdu bohatý zdroj, stálý vitamín C ale nemá.

Čerstvý plod má 200 až 700 miligramů vitamínu C na 100 gramů, podle odrůdy a místa (přehled). Citron má kolem 50 miligramů. Plod o váze 30 až 50 gramů tak podle odrůdy dodá zhruba 60 až 350 miligramů, tedy od tří čtvrtin po víc než čtyřnásobek referenčního denního příjmu 80 miligramů.

Pověst o stálosti pochází z pokusu z roku 1936, ve kterém tříslovina izolovaná z plodu chránila v laboratoři vitamín C před rozkladem. Měření skutečného plodu a prášku ukazují něco jiného:

  • Sušení bere podle postupu zhruba 15 až 70 procent vitamínu C. Nejvíc ztrácejí plody sušené na slunci, při vysoké teplotě nebo spařené před sušením (přehled, studie), nejméně nastrouhané plody, které se předem prosolí a suší při mírné teplotě (studie).
  • Vaření: vitamín C se v amle rozkládá podobně rychle jako čistý vitamín C v roztoku, v hrnci i v tlakovém hrnci (studie). Ubývá ho i ve šťávě při pasteraci (studie).
  • Čavanpraš: v hotových povidlech našly studie od neměřitelného množství po několik desítek miligramů na 100 gramů (přehled). Lžička čavanpraše tak dodá nanejvýš pár miligramů.

Pro lžičku prášku, která podle údajů na obalech váží kolem 4 gramů, máme jediné měření. Čerstvě vyrobený prášek měl v jedné studii kolem 1600 miligramů vitamínu C na 100 gramů, 4gramová porce tedy obsahovala kolem 60 miligramů, zhruba tři čtvrtiny referenčního denního příjmu. Za půl roku při 28 °C si týž prášek uchoval jen 22 procent, ve 4 gramech tak zbylo kolem 14 miligramů. Obsah jiného výrobku bez rozboru neznáme, rozhoduje ale vždy i datum výroby a skladování.

Antioxidační účinek amly přitom nestojí jen na vitamínu C, velký podíl na něm mají třísloviny a další polyfenoly (studie).

Infografika Kolik vitamínu C zbude: jeden čerstvý plod amly dodá podle odrůdy 60 až 350 mg vitamínu C. V jedné studii měly 4 gramy čerstvého prášku kolem 60 mg a týž prášek po půl roce v teple kolem 14 mg, lžička čavanpraše jen pár miligramů. Sušení bere 15 až 70 procent, citron má asi 50 mg ve 100 g a referenční denní příjem je 80 mg. Pověst o stálém vitamínu C pochází z pokusu z roku 1936.

Doplňky s ámalakí

Kdo zvažuje kapsle, tablety nebo pravidelný prášek, třeba kvůli cholesterolu nebo trávení, najde tady to podstatné na jednom místě.

Co čekat. Nejvíc opory má mírný pokles LDL cholesterolu a triglyceridů, s nízkou jistotou a jen u extraktů. Jedna studie ukázala úlevu od pálení žáhy po čtyřech týdnech. Léky na cholesterol ani léčbu refluxní nemoci doplněk nenahradí a to, co předepsal lékař, kvůli němu nevysazujte.

Prášek, nebo extrakt. Studie zkoušely hlavně značkové extrakty, například Capros, Amlamax nebo Tri-Low, v dávkách 500 až 1000 miligramů denně. Extrakt je koncentrát, takže miligram extraktu neodpovídá miligramu sušeného plodu a dávky obou forem se nedají srovnávat ani sčítat. Prášek užívaný každý den v léčebném množství počítáme mezi doplňky, i když jde jen o mletý plod.

Jak číst etiketu. Hledejte, že jde o plod, anglicky fruit, a latinské jméno Phyllanthus emblica nebo Emblica officinalis. U prášku hledejte datum výroby. Údaj o vysokém obsahu „přírodního vitamínu C“ berte s rezervou, ve srovnání čtyř komerčních extraktů jeden vitamín C neobsahoval vůbec. V Evropské unii smí výrobek nést tvrzení o vitamínu C, jen když ho obsahuje významné množství, obvykle aspoň 15 procent referenčního denního příjmu.

Kolik a jak dlouho. Monografie Health Canada z roku 2025 je nejpodrobnějším úředním textem o amle. Počítá jen u dospělých od 18 let se 3 až 6 gramy sušeného plodu denně, tedy nejvýš asi s lžičkou a půl, extrakty se dávkují podle obalu. Délku užívání neomezuje, studie ale trvaly nejvýš dvanáct týdnů. V Česku se amla prodává bez zvláštních omezení.

Léky. Kanadský úřad radí brát amlu s odstupem několika hodin od jiných léků a doplňků. V malé studii s deseti diabetiky extrakt tlumil shlukování krevních destiček, sám i spolu s klopidogrelem nebo aspirinem, a prodloužil dobu krvácení. Kdo bere léky na ředění krve nebo proti srážení destiček, ať doplněk nejdřív probere s lékařem a před operací ho včas vysadí. Totéž platí pro léky na cukrovku, protože malé studie ukázaly pokles krevního cukru a účinky se mohou sčítat.

Kvalita. U ájurvédských přípravků hodně záleží na výrobci. V amerických studiích obsahovala olovo, rtuť nebo arsen pětina ájurvédských přípravků z jihoasijských obchodů (studie) a podobný podíl přípravků prodávaných přes internet (studie). V roce 2022 zachytilo Německo v prášku z amly dovezeném z Indie etylenoxid, látku na sterilizaci, kterou Evropská unie v potravinách nepovoluje. Kupujte proto od výrobců, kteří uvádějí rozbory na těžké kovy a pesticidy. Přípravky, kde je amla spojená s kovy, třeba se železem v dhátrí lauha, jsou jiná kategorie než prášek z plodu a patří jen do rukou zkušeného terapeuta.

Jak se ámalakí užívá

Novější ájurvédští autoři počítají s půl až jednou lžičkou prášku naráz, tedy zhruba se 2 až 4 gramy. Počet podání zdroje jednotně neurčují a jedna kniha novějších autorů popisuje i 5 gramů dvakrát denně, tedy víc, než připouští kanadský úřad. Doporučujeme proto začít půl lžičkou jednou denně po jídle a bez terapeuta nepřekračovat 6 gramů za den, asi lžičku a půl, což je hranice kanadského úřadu pro dospělé. Do ní se počítá všechno, ranní voda i večerní projímadlo. Prášky se liší hustotou, kdo chce dávku přesně, ať ji zváží.

Ájurvédský lékopis Indie uvádí na jedno podání 3 až 6 gramů prášku, 10 až 20 gramů čerstvé dužiny nebo 5 až 10 mililitrů čerstvé šťávy, tedy jednu až dvě lžičky šťávy. Počet podání za den určuje terapeut.

Ájurvéda podává prášek s nosičem, který podle ní jeho účinek nese a ladí, sanskrtsky anupána:

  • s vodou: půl až jedna lžička rozmíchaná ve vlažné, ne horké vodě, horko vitamín C ničí. Kyselost zjemní lžička medu, ten se podle ájurvédy také nemá zahřívat
  • večer jako jemné projímadlo: půl lžičky aspoň půl hodiny po večeři. Mléko si podle novějších autorů dejte až s odstupem dvou hodin, klasický text řadí amlu mezi kyselé plody, které se s mlékem nesnášejí
  • čerstvý plod: jeden ráno, novější autoři ho radí hlavně při potížích s kůží
  • čavanpraš: podle novějších autorů lžička ráno před jídlem. Klasický text radí brát ho v takovém množství, které nebere chuť k jídlu

Kapsle s extraktem se dávkují podle obalu a s práškem se nesčítají. S jinými léky amlu neberte současně, ale s odstupem několika hodin. Než ji začnete užívat pravidelně, projděte si kapitolu Kdy být opatrní.

Ámalakí v kuchyni

V Indii se amla jí jako ovoce i jako surovina. Syrová se přikusuje se solí nebo s chilli, které tlumí její hořkost. Nakládá se do oleje s kořením, vaří se z ní džem a čatní a kandovaná v cukru se prodává jako murabba. Šťáva slouží jako kyselé koření do jídel a prosolené kousky sušené na slunci se žvýkají jako osvěžení.

U nás jsou čerstvé plody vzácnost, do kuchyně se dostane hlavně prášek. Dá se použít jako kyselé koření, třeba do jihoindické rýže pulihora místo tamarindu, kterým se jinak kyselí.

Z ájurvédského pohledu záleží na podobě. Pálivé nakládané plody jsou jiné jídlo než samotný plod. Olej, sůl a chilli v nich pittu přidávají, i když amla sama ji tiší. Kandované plody a džem zase nesou hodně cukru, a s ním přibývá kaphy.

Recept s amlou v naší kuchařce zatím nemáme. Podobně chladivé a lehce kyselé jsou chladivá voda z fenyklu a koriandru nebo čerstvá limetová voda s mátou a medem.

Jak ámalakí vybrat a skladovat

Prášek kupujte od výrobce, který uvádí zemi původu a rozbory na těžké kovy a pesticidy, raději v menším balení a s datem výroby. Prášek i sušené kousky držte v suchu, temnu a chladu v dobře uzavřené nádobě.

Kdy být opatrní

Amla je v Indii běžné ovoce a jako jídlo ji zdravotnické úřady zvláštním varováním neřeší. U doplňků má kanadský úřad několik výhrad a týkají se i prášku užívaného v léčebném množství.

  • Ledvinové kameny a nemocné ledviny. Dvě měření jedné novozélandské laboratoře našla v amle velmi vysoký obsah šťavelanů, ze kterých vzniká většina ledvinových kamenů. V čerstvých plodech z thajského trhu bylo přes gram rozpustných šťavelanů, tedy těch, které tělo snáz vstřebá, na 100 gramů a ve šťávě z nich přes gram na 100 mililitrů (měření). Dovezené plody neznámé úpravy měly přes 7 gramů šťavelanů na 100 gramů (měření). Lékopisná dávka šťávy, jedna až dvě lžičky, by tak nesla zhruba 60 až 120 miligramů rozpustných šťavelanů, dvoudecilitrová sklenice přes 2 gramy. Jiné nezávislé měření chybí a u lidí se zdravými ledvinami potíže po amle popsané nejsou, sklenici šťávy denně ale nedoporučujeme. Kdo má sklon k ledvinovým kamenům nebo nemocné ledviny, ať šťávu, prášek ani doplňky s amlou neužívá bez porady s lékařem.
  • Léky. S léky na ředění krve, proti srážení destiček a na cukrovku berte doplňky jen po poradě s lékařem a před operací je včas vysaďte, podrobně v kapitole o doplňcích. S ostatními léky dodržte odstup několika hodin.
  • Těhotenství a kojení. Plod v běžném jídle ano, pravidelný prášek, kúru, večerní projímadlo ani doplňky ale bez lékaře ne. Údaje o bezpečnosti doplňků v těhotenství chybějí. Kanadský úřad chce poradu s lékařem v těhotenství u přípravků nad 3 gramy denně a při kojení vždy. Jedna učebnice novějších ájurvédských autorů řadí těhotenství mezi kontraindikace, lékopis žádné neuvádí. Amla ale mírně projímá a projímavou očistu klasické texty těhotným nepodávají.
  • Děti. Plod v běžném jídle ano, prášek ani doplňky ale dětem nedávejte bez porady s dětským lékařem, kanadská monografie počítá jen s dospělými. Čavanpraš obsahuje med, který se dětem do jednoho roku nedává vůbec. U dětí záleží i na kvalitě přípravků, olovo z kontaminovaných výrobků jim škodí nejvíc.
  • Průjem a citlivé trávení. Amla mírně projímá a kanadský úřad to uvádí jako známou možnou nežádoucí reakci. Novější ájurvédští autoři ji nedoporučují při silném průjmu a úplavici. Jako projímadlo ji neužívejte při horečce a nevyjasněných trávicích potížích, a když nezabere do sedmi dnů nebo se potíže zhorší, jděte k lékaři.
  • Pálení žáhy. Tradice amlu na překyselení doporučuje a jediná studie vyšla příznivě. Plod je ale silně kyselý, takže kdo po něm pálení cítí, ať ho vysadí.

Pokud chcete amlu užívat pravidelně kvůli zdravotním potížím, poraďte se nejdřív s lékařem, zvlášť když berete léky. Ájurvédský pohled doplní zkušený terapeut, seznam najdete mezi poskytovateli služeb.

Časté otázky

Je amla totéž co amalaki a indický angrešt?

Ano, jsou to tři jména pro plod téhož stromu, Phyllanthus emblica. Ámalakí je jméno sanskrtské, amla hindské a obchodní, indický angrešt české. S angreštem ze zahrady ale příbuzná není a nezaměňujte ji ani s bhúmi ámalakí, což je jiná rostlina.

Jaké má amalaki účinky?

V ájurvédě je to chladivý omlazující plod, který vyrovnává všechny tři dóši, nejvíc pittu. Tradičně se podává na překyselení a pocit pálení, na trávení, pro oči a jako jemné projímadlo. Studie s extrakty sledovaly hlavně LDL cholesterol, triglyceridy a CRP, jedna malá studie pálení žáhy.

Kolik vitamínu C dá lžička amly?

V jedné studii obsahovala 4gramová porce čerstvého prášku, asi lžička, kolem 60 miligramů, tedy zhruba tři čtvrtiny referenčního denního příjmu. Po půl roce v teple zbylo kolem 14 miligramů a v lžičce čavanpraše bývá jen pár miligramů. Obsah jiného výrobku bez rozboru neznáme. Čerstvý plod má 200 až 700 miligramů na 100 gramů, jeden plod tedy podle odrůdy zhruba 60 až 350 miligramů.

Pomáhá amla na vlasy?

Ájurvéda i tradiční perská medicína ji mají za vlasové tonikum. Jediná malá studie zkoušela sirup s amlou užívaný ústy, ne nanášení na vlasy, a u žen s hormonálně podmíněným řídnutím vlasů ukázala lepší poměr rostoucích vlasů. Na masky, oleje a šedivění studie nejsou. U olejů čtěte složení, u známého indického oleje s amlou je na prvním místě minerální olej a výtažek z amly až za parfémem.

Jak užívat amla prášek a kolik?

Půl až jedna lžička naráz ve vlažné vodě nebo s medem. Doporučujeme začít jednou denně po jídle a za celý den nepřekročit 6 gramů, asi lžičku a půl, to je hranice kanadského úřadu pro dospělé. S jinými léky ho neberte současně, ale s odstupem několika hodin.

Kdy amlu brát a jak dlouho?

Zdroje přesný čas neurčují. Novější ájurvédští autoři ji jako jemné projímadlo dávají večer po jídle, ve studii s pálením žáhy se brala po jídle. Účinek na pálení žáhy studie měřila po čtyřech týdnech, na krevní tuky po dvanácti a déle doplňky zkoumané nebyly. Když klasické texty počítají amlu mezi jídla na každý den, mají na mysli plod v jídle, ne léčebné dávky prášku.

Pomáhá amla na pálení žáhy?

Překyselení je jedním ze čtyř použití, které uvádí lékopis. V jedné studii s 68 lidmi zmírnily 2 gramy denně po čtyři týdny pálení žáhy víc než placebo, nikdo ji ale zatím nezopakoval. Kdo po amle pálení naopak cítí, ať ji vysadí. Časté pálení žáhy patří k lékaři.

Má amla vedlejší účinky?

Může se objevit mírně projímavý účinek, kanadská monografie ho uvádí jako známou možnou reakci, četnost ale nevyčísluje. Silně kyselý plod může vadit citlivému žaludku. Ve studiích byly nežádoucí účinky vzácné a mírné. Extrakt ale může prodloužit krvácení a sčítat se s léky na cukrovku a šťáva nese hodně šťavelanů.

Kdo by amlu neměl užívat?

Bez porady s lékařem ji nemají užívat lidé na lécích na ředění krve nebo na cukrovku, ti, koho čeká operace, a lidé s ledvinovými kameny nebo nemocnými ledvinami. V těhotenství, při kojení a u dětí plod v běžném jídle ano, prášek, kúru, večerní projímadlo ani doplňky ale bez lékaře ne. Podle novějších ájurvédských autorů se nehodí při silném průjmu.

Jaký je rozdíl mezi amlou, triphalou a čavanprašem?

Amla je jeden plod. Triphala je prášek ze tří sušených plodů ve stejném poměru, amly, harítakí a bibhítakí. Čavanpraš jsou sladká povidla z amly, desítek bylin, cukru, ghí a medu, a vitamínu C v nich zbývá málo.

Dá se indický angrešt pěstovat v Česku?

Venku ne, je to tropický strom, který nesnáší mráz. V nádobě se dá pěstovat jako kuriozita, která přes zimu potřebuje teplo. Plodit ale začne nejdřív po pěti až osmi letech.

Příbuzné byliny v herbáři

Další čtení na Ájurvéda.cz

Zdroje

  1. The Ayurvedic Pharmacopoeia of India, Part I, Vol. I, monografie Āmalakī (čerstvý plod) a Āmalakī (sušený plod). Government of India, Ministry of Health and Family Welfare.
  2. Čaraka-saṃhitā, Sūtrasthāna 4.18 (Ṣaḍvirecanaśatāśritīya), skupina vayaḥsthāpana. https://www.carakasamhitaonline.com/index.php?title=Shadvirechanashatashritiya_Adhyaya
  3. Čaraka-saṃhitā, Sūtrasthāna 25.40 (Yajjaḥpuruṣīya). https://www.carakasamhitaonline.com/index.php?title=Yajjah_Purushiya_Adhyaya
  4. Čaraka-saṃhitā, Sūtrasthāna 5.12 (Mātrāśitīya). https://www.carakasamhitaonline.com/index.php?title=Matrashiteeya_Adhyaya
  5. Čaraka-saṃhitā, Sūtrasthāna 26.58 a 26.84 (Ātreyabhadrakāpyīya), vipáka kyselé chuti a kyselé plody s mlékem. https://www.carakasamhitaonline.com/index.php?title=Atreyabhadrakapyiya_Adhyaya
  6. Čaraka-saṃhitā, Cikitsāsthāna 1.1 (Rasāyana), čavanpraš ve verších 62 až 74. https://www.carakasamhitaonline.com/index.php?title=Rasayana_Adhyaya
  7. Čaraka-saṃhitā, Siddhisthāna 2.11 (Pañcakarmīya), komu se nepodává projímavá očista. https://www.carakasamhitaonline.com/index.php?title=Panchakarmiya_Siddhi_Adhyaya
  8. Bhávamiśra: Bhāvaprakāśa nighaṇṭu, Harītakyādi varga, verše 39 až 44, e-text GRETIL. https://gretil.sub.uni-goettingen.de/gretil/corpustei/transformations/html/sa_bhAvamizra-bhAvaprakAza.htm
  9. Vasant Lad: Učebnice ájurvédy, díly I až III.
  10. David Frawley, Vasant Lad: Rostliny v ájurvédě.
  11. Health Canada, NNHPD: Natural Health Product Monograph Amla, Phyllanthus emblica, 28. 3. 2025. https://webprod.hc-sc.gc.ca/nhpid-bdipsn/dbImages/mono_amla--phyllanthus-emblica_english.pdf
  12. Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, příloha XIII. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2011/1169/oj
  13. Vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2018-58
  14. FIEO: Advisory for Indian products in EU, 12. až 18. 7. 2022 (hlášení RASFF, etylenoxid v prášku z amly). https://fieo.globallinker.com/bizforum/article/advisory-for-indian-products-in-eu-12-18-july-2022/90558
  15. CDC: Preventing Botulism. https://www.cdc.gov/botulism/prevention/index.html
  16. NCCIH: Licorice Root: Usefulness and Safety. https://www.nccih.nih.gov/health/licorice-root
  17. Morton J.: Emblic. In: Fruits of Warm Climates, Miami, 1987. https://hort.purdue.edu/newcrop/morton/emblic.html
  18. Wikipedie: Smuteň lékařská. https://cs.wikipedia.org/wiki/Smute%C5%88_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1
  19. Gul M. a kol.: Functional and Nutraceutical Significance of Amla (Phyllanthus emblica L.): A Review, Antioxidants, 2022. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35624683/
  20. Damodaran M., Nair K. R.: A tannin from the Indian gooseberry with a protective action on ascorbic acid, Biochem J, 1936. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16746112/
  21. Gupta R. K. a kol.: Effect of blanching on thin layer drying kinetics of aonla shreds, J Food Sci Technol, 2014. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24966422/
  22. Sonkar N. a kol.: Effect of cultivars, pretreatment and drying on physicochemical properties of Amla gratings, J Food Sci Technol, 2020. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32123419/
  23. Nisha P., Singhal R. S., Pandit A. B.: A study on degradation kinetics of ascorbic acid in amla during cooking, Int J Food Sci Nutr, 2004. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15545050/
  24. Kumari P., Khatkar B. S.: Effect of processing treatment on nutritional properties and phytochemical contents of aonla juice, J Food Sci Technol, 2019. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30996435/
  25. Prabhakara Rao P. a kol.: Preparation and storage stability of amla (Phyllanthus emblica) based instant pulihora mix, Croatian Journal of Food Science and Technology, 2023. https://hrcak.srce.hr/file/438497
  26. Sharma R. a kol.: Chyawanprash: A Traditional Indian Bioactive Health Supplement, Biomolecules, 2019. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31035513/
  27. Scartezzini P. a kol.: Vitamin C content and antioxidant activity of the fruit and of the Ayurvedic preparation of Emblica officinalis Gaertn., J Ethnopharmacol, 2006. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16226416/
  28. Poltanov E. A. a kol.: Chemical and antioxidant evaluation of Indian gooseberry supplements, Phytother Res, 2009. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19172666/
  29. Nguyen H. V. H., Savage G. P.: Oxalate content of New Zealand grown and imported fruits, Journal of Food Composition and Analysis, 2013. https://hdl.handle.net/10182/8656
  30. Vanhanen L., Savage G., Sangketkit C.: Oxalate content of eleven indigenous Thai plants, Journal of Food, Agriculture and Environment, 2011. https://hdl.handle.net/10182/7003
  31. Brown P. D. S. a kol.: Clinical effects of Emblica officinalis fruit consumption on cardiovascular disease risk factors: a systematic review and meta-analysis, BMC Complement Med Ther, 2023. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37296402/
  32. Shanmugarajan D. a kol.: Antihypertensive and pleiotropic effects of Phyllanthus emblica extract as an add-on therapy in patients with essential hypertension, Phytother Res, 2021. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33570228/
  33. Martinez V. a kol.: Effects of 12 Weeks of Chromium, Phyllanthus emblica Fruit Extract, and Shilajit Supplementation on Markers of Cardiometabolic Health, Nutrients, 2025. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/40573153/
  34. Akhtar M. S. a kol.: Effect of Amla fruit on blood glucose and lipid profile of normal subjects and type 2 diabetic patients, Int J Food Sci Nutr, 2011. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21495900/
  35. Karkon Varnosfaderani S. a kol.: Efficacy and safety of Amla (Phyllanthus emblica L.) in non-erosive reflux disease, J Integr Med, 2018. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29526236/
  36. Ghaffari S. a kol.: A Randomized, Triple-Blind, Placebo-Controlled, Add-On Clinical Trial to Evaluate the Efficacy of Emblica officinalis in Uncontrolled Hypertension, Evid Based Complement Alternat Med, 2020. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33082832/
  37. Akhbari M. a kol.: The effect of an oral product containing Amla fruit on female androgenetic alopecia, J Ethnopharmacol, 2024. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37487962/
  38. Fatima N., Pingali U., Muralidhar N.: Study of pharmacodynamic interaction of Phyllanthus emblica extract with clopidogrel and ecosprin in patients with type II diabetes mellitus, Phytomedicine, 2014. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24291054/
  39. Saper R. B. a kol.: Heavy metal content of ayurvedic herbal medicine products, JAMA, 2004. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15598918/
  40. Saper R. B. a kol.: Lead, mercury, and arsenic in US- and Indian-manufactured Ayurvedic medicines sold via the Internet, JAMA, 2008. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18728265/
  41. Skinsort: Dabur Amla Hair Oil, složení podle prodejce. https://skinsort.com/products/dabur/amla-hair-oil

Text slouží k poučení, lékaře ani terapeuta nenahrazuje.