Zdravého srdce si člověk nevšímá. Když se ozve, rozbuší se v klidu nebo jako by na okamžik vynechalo, většina lidí zpozorní. K bušení srdce míří ájurvéda dvěma různými cestami a u každé radí jinak. Ukážeme si, které příznaky patří rovnou na záchrannou službu, co má smysl zkusit doma, až vážné příčiny vyloučí lékař, a kde mají byliny svoje hranice.
Kdy bušení srdce nepočká do rána
Začneme tím nejdůležitějším, protože u srdce se pořadí vyplácí obrátit. Volejte 155 nebo 112 a nesedejte za volant, když se k bušení přidá některá z těchto věcí:
- bolest nebo tlak na hrudi
- dušnost, mdloba nebo pocit na omdlení
- bušení, které právě probíhá a neustupuje, obzvlášť když je tep hodně rychlý nebo výrazně nepravidelný
- výrazná slabost nebo studený pot
- ochrnutí poloviny těla, porucha řeči, zraku či rovnováhy, zmatenost nebo náhlá silná bolest hlavy, protože to může být mozková příhoda
Objednat se k lékaři, ale bez odkladu, je namístě i v dalších situacích. Když se bušení objevuje při námaze. Když je klidový tep opakovaně nad 120 nebo pod 45 tepů za minutu. Když k němu patří otoky nohou nebo únava, která se nelepší. A vždycky, když už nějaké srdeční onemocnění máte, jste těhotná nebo krátce po porodu, nebo když někdo v rodině náhle zemřel v mladém věku.
Nepravidelný tep se určuje ze záznamu EKG. To v ordinaci ale nemusí ukázat nic, protože mezi záchvaty bývá v pořádku. Proto se nasazuje Holter nebo delší záznamník, který zachytí právě tu chvíli, kdy potíž přijde.
Zajímavé je, že na jednu z těchto hranic ukazuje i sama ájurvéda. Dušnost při námaze má mnoho vysvětlení, od cvičení přes rozčilení až po těhotenství. Dušnost v klidu ale popisuje jako známku, že se srdcem není něco v pořádku.
Ještě jedna věc se hodí vědět dopředu. Bušení srdce je pocit, ne diagnóza. Znamená, že si člověk začal uvědomovat vlastní rytmus, což se běžně neděje. Za tím pocitem může stát obyčejná káva navíc, ale i porucha rytmu, chudokrevnost nebo zvýšená funkce štítné žlázy. Přidejte k tomu horečku, odvodnění, nízkou hladinu cukru, nedostatek draslíku a hořčíku, nikotin a některé léky, třeba kapky a tablety proti rýmě nebo inhalátory na astma. Právě proto se to nemá odhadovat doma.
Proč ájurvéda míří k dechu a k mysli
Ájurvéda nepovažuje srdce jen za pumpu. Pokládá ho za místo, kde sídlí mysl, a za kořen drah, kterými mysl proudí. Smyslové vjemy podle toho vstupují do srdce a teprve tam se z vnímání stává pozornost. Spojení srdce a emocí tedy není přirovnání, ale součást popisu fyziologie.
Z toho plyne, na co se ájurvédský terapeut ptá nejdřív. Mezi věci, které dráhy mysli rozhodí, řadí nadměrný strach, smutek a hněv a přemílání starostí. Hned vedle nich jmenuje alkohol a dnešní ájurvédská praxe k němu přidává kofein. Ten seznam sedne na běžný pracovní týden podezřele dobře.
Vypadá to pak většinou stejně. Člověk dojede večer domů, sedne si, a teprve v tom klidu si všimne, jak mu buší srdce. Ájurvéda by řekla, že se dech i mysl rozjely už ráno a večer se to jen ozvalo.
Souvislost mezi neklidem a srdečním rytmem není jen tradiční představa. Pocit bušení srdce patří k typickým projevům úzkosti a při panické atace bývá tím, čeho si člověk všimne nejdřív. Podrobněji tenhle stav rozebírá článek o úzkosti a panických atakách. Ani tady ale nejde přeskočit první krok: srdeční příčinu musí vyloučit lékař, ne naše vlastní úvaha, že to bude určitě ze stresu.
Vychýlená váta, tedy rozhozený vnitřní rytmus
První z těch dvou cest vede k vychýlené vátě. Váta je princip pohybu a dělí se na podtypy podle toho, co v těle rozhýbává. Jeden souvisí s dechem a s myslí, druhý sídlí přímo v srdci a stará se o oběh krve. Fungují jako spojené nádoby: co rozhodí jeden, projeví se i na druhém.
Ájurvéda popisuje bušení srdce jako nepatřičné uvědomování si srdečního rytmu a přisuzuje ho poruše prány, tedy dechové a životní energie. Ve stejném výčtu stojí lapání po dechu, rozrušení, nervozita a strach.
Co vátu vychýlí, zní povědomě. Nepravidelné jídlo, ponocování, spěch, chlad, dlouhé cestování a příliš mnoho podnětů najednou. Podstatné není, že jste jednou nestihli oběd, ale jestli takhle vypadá celý týden.
Ájurvédský popis přitom říká, u koho a za jakých okolností potíž vzniká, neodliší ale neškodné bušení od poruchy rytmu. I ta přichází a odchází a taky ji spouští nevyspalá noc, hádka nebo káva. Že se bušení objevuje po náročném dni, tedy nic nevylučuje. Rozhodují doprovodné příznaky, osobní i rodinná anamnéza a nakonec záznam EKG.
Když je za bušením „slabá krev“
Druhá cesta bývá přehlížená, i když je snadno ověřitelná. Ájurvéda zná stav, kdy tělu ubývá výživných tkání, a mezi jeho příznaky uvádí bledost, bušení srdce a dýchavičnost. K tomu přidává studené ruce a nohy a ztrátu chuti do života. Zvlášť si všímá chuti na neobvyklé věci, třeba na hlínu.
Ten popis se v mnohém potkává s tím, čemu dnes říkáme chudokrevnost. Chuť na led nebo na hlínu je u nedostatku železa opravdu popsaná. A bušení srdce k němu patří proto, že při chudokrevnosti je v krvi méně krevního barviva, takže krev přenese méně kyslíku. Tělo to může vyrovnávat vyšším srdečním výdejem a někdy i rychlejším tepem. Tradiční pozorování a moderní vysvětlení tady míří na totéž.
Praktický závěr je jednoduchý. Když se k bušení srdce přidá bledost, únava a zadýchávání do schodů, řekněte si u lékaře o krevní obraz a ptejte se taky na ferritin, tedy na zásoby železa v těle. Samotný krevní obraz totiž může být ještě v pořádku ve chvíli, kdy už zásoby docházejí.
U žen s vydatnou menstruací a u lidí, kteří nejedí maso, se to vyplácí obzvlášť. Železo si ale nedoplňujte bez výsledků rozboru krve. U mužů a u žen po přechodu bývá nově zjištěná chudokrevnost z nedostatku železa známkou krvácení do trávicího ústrojí, a to je věc, kterou je potřeba vyšetřit.
Co má smysl zkusit doma
Pokud lékař vážnou příčinu vyloučil, přichází na řadu to, v čem je ájurvéda silná: úprava režimu. Nejde o dramatické zásahy, ale o pravidelnost, která rozkolísanému systému dodá rytmus zvenčí.
Jídlo a spánek ve stejnou dobu. Zní to nudně, ale u váty je to základní opatření. Teplé vařené jídlo a spánek před půlnocí udělají pro neklidné srdce víc než doplňky. Ájurvéda k tomu radí teplo obecně.
Pomalý dech. Pránájáma, tedy práce s dechem, je v ájurvédě hlavním nástrojem na uklidnění prány. Stačí jednoduchá varianta: sednout si, nadechnout na čtyři doby a vydechovat pomalu na šest až osm. Vyjde z toho zhruba pět až šest dechů za minutu, tedy tempo, u kterého se dá měřením doložit mírné zklidnění tepu. Pět minut ráno a večer bohatě stačí.
Dýchejte přitom jemně, ne co nejhlouběji, a nezadržujte dech. Když se dostaví závrať, mravenčení v prstech nebo pocit na omdlení, přestaňte. A hlavně, dechové cvičení není nástroj na srovnání rytmu ve chvíli, kdy se srdce rozbušilo a nechce přestat. Podrobný návod najdete v článku o dechových cvičeních.
Alkohol, a teprve pak káva. Ájurvéda řadí alkohol mezi věci, které rozhodí mysl, a dnešní kardiologie s ní souhlasí. U lidí, kteří pijí pravidelně a mají fibrilaci síní, snížilo omezení alkoholu návraty potíží. U kávy je to smířlivější, než se běžně říká: obvyklé dávky u většiny lidí nezvyšují nepravidelnosti vycházející ze síní. Citlivost je ale individuální a u energetických nápojů, které mají kofeinu mnohem víc, je opatrnost namístě.
Zkusit dva týdny bez alkoholu a bez kávy po poledni tedy smysl dává. Když bušení ustane, máte vodítko, ne diagnózu. Poruchy rytmu chodí v návalech a klidně mohou na dva týdny zmizet samy.
Olej a dotek. Večerní olejová masáž teplým sezamovým olejem, tedy abhyanga, patří u vychýlené váty k nejčastěji doporučovaným postupům. Deset minut před sprchou stačí, je to večerní rituál na zklidnění, ne léčba srdce. Celý denní rytmus popisuje průvodce ájurvédským denním režimem.
Krátký záznam. Do poznámek v telefonu si zapisujte, kdy bušení přišlo, jak dlouho trvalo, co jste ten den pili a jak jste spali. Kdo si umí nahmatat tep, přidá i to, jestli byl pravidelný. Lékaři pak přinesete víc než větu „občas mi buší srdce“.
Co naopak nedělat: pokoušet se rytmus srovnat sám tlakem na oční bulvy nebo na krk. Takové manévry mají svá rizika a patří do rukou lékaře.
Byliny a kde je jejich hranice
Nejznámější srdeční bylinou ájurvédy je arjuna, česky vrcholák arjuna. Tradičně se používá jako tonikum srdce a v Indii se předepisuje dodnes. Nahradit s ní léky ale nejde. Arjuna navíc může ovlivnit krevní tlak a v laboratoři zpomaluje srážení krve, takže se s kardiologickými léky teoreticky může sčítat. Kolik z toho se projeví u člověka, změřené není, a právě proto o ní rozhoduje lékař nebo lékárník.
Druhá bylina, kterou ájurvéda u bušení srdce a neklidu jmenuje, je jatamánsi, česky nardovník pravý. Patří mezi prostředky na zklidnění mysli a k jejím tradičním indikacím se řadí i zrychlený tep. Bezpečné množství pro domácí užívání ale stanovené není. Jatamánsi utlumuje, může snižovat tlak a zesiluje účinek alkoholu i léků na spaní. V těhotenství a při kojení o ní data nejsou.
Na stresovou složku se v ájurvédě běžně sahá po ašvagandě. Na srdeční rytmus necílí, u části lidí ale může mírně ulevit tomu, co ho rozkolísává, tedy dlouhodobému stresu a špatnému spánku. Má ovšem omezení, o kterých se mluví málo. Vzácně poškozuje játra a umí pohnout hormony štítné žlázy, takže při léčbě štítné žlázy o ní rozhoduje lékař. Běžně po ní bývá ospalost a nemá se kombinovat s léky na spaní, na tlak ani na cukrovku. Vynechat ji mají těhotné a kojící ženy a lidé s autoimunitním onemocněním.
U všech tří platí stejné pravidlo a je důležitější než volba byliny. Kdo bere léky na srdce, na tlak, na ředění krve nebo na štítnou žlázu, musí užívání probrat předem s lékařem nebo lékárníkem. Jak se která bylina s kardiologickými léky potká, spolehlivě zmapované není, a proto se to nedá zkoušet metodou pokusu a omylu. U nevysvětleného bušení srdce se navíc s bylinami nezačíná dřív, než je jasné, co za ním stojí. Vhodné je také probrat postup se zkušeným ájurvédským terapeutem, seznam najdete na stránce Poskytovatelé služeb.
Bušení srdce tedy není jedna potíž s jedním řešením. Může za ním stát rozhozený režim, může za ním být chudokrevnost a může za ním být porucha rytmu, kterou je třeba léčit. Které z toho je to vaše, ájurvédský popis nerozhodne, na to je potřeba udělat vyšetření u kardiologa. Když ale lékař vážnou příčinu vyloučí, má ájurvéda co nabídnout právě v tom prvním případě, tedy v návratu k pravidelnosti, teplu a klidnému dechu. To je role, kterou zvládá dobře, a je rozumné po ní nechtít víc.
