Jeden den se soustředíte bez námahy, druhý přeskakujete mezi deseti úkoly a třetí se nezmůžete na nic. Ájurvéda má pro tyhle stavy tři jména: sattva, radžas a tamas. Nejsou to nálepky povah, mění se během jediného dne. Ukážeme si, jak svůj převažující stav poznáte a co s ním udělá strava, spánek i denní režim.
Sattva, radžas a tamas: tři kvality, které v mysli pracují pořád
Ájurvéda popisuje mysl třemi kvalitami, kterým se říká guny. Sattva je jasnost a bdělá pozornost, tedy stav, kdy hlava funguje bez námahy. Patří k ní i soucit a ochota spolupracovat. Radžas je pohyb, ctižádost a neklid, ale také soustředění na sebe. Tamas je tíha, otupělost, sklíčenost a nechuť pustit se do čehokoli.
Žádnou z nich člověk nedostane jednou provždy. Během jednoho dne projdete všemi třemi a většinou si toho ani nevšimnete. Ráno se probudíte a hlava je čistá. Sotva vstanete, začnete v duchu skládat, co všechno musíte stihnout. A po vydatné večeři přijde tíha, těžká víčka a chuť jenom sedět. To je sattva, radžas a tamas za jediný den.
Guny se občas pletou s dóšami, přitom popisují něco jiného. Váta, pitta a kapha řídí tělesné pochody. Guny popisují, v jakém stavu je mysl. Úplně oddělené kategorie to ale nejsou, protože radžas a tamas se v tradici označují také jako dóši mysli. Jsou to právě ony, které ji dokážou vychýlit.
Spojnice mezi obojím vede docela zřetelně. Kapha v sobě nese tamas, a proto přináší spánek a klid. Pitta spojuje sattvu s radžasem, odtud pramení chuť poznávat, ale i kritičnost a soutěživost. Váta je hlavně radžasická, řídí pohyb a činnost.
Stoprocentně sattvický ani stoprocentně tamasický člověk neexistuje. Každý je směsí všech tří a rozhoduje jen to, která z nich zrovna převažuje.
Jedno rozlišení lze ale udělat hned. Radžas není totéž co energie a chuť do práce. Kdo má sílu něco dělat, soustředí se na to a večer dokáže vypnout, je na tom dobře, i když má den nabitý. Radžasický neklid vypadá jinak: člověk jedná pod tlakem, přeskakuje mezi věcmi a vypnout neumí, i když by už chtěl.
Jak poznáte, která guna má u vás navrch
Dotazníky na určení převažující guny existují, ale k první představě stačí pozorovat pár docela obyčejných schopností.
Soustředění. Nakreslete si na papír tečku a dívejte se na ni. Kolik času uplyne, než vám do toho vstoupí jiná myšlenka? Většinou to netrvá dlouho. Když převažuje radžas, přijde k tomu ještě pochybnost typu „proč se vlastně dívám na tečku“. Při převaze tamasu ucítíte hlavně únavu a chuť toho nechat.
Paměť. Sattvická mysl si drží krátkodobou i dlouhodobou paměť. U radžasu bývá krátkodobá dobrá, ale co bylo před měsícem, se ztrácí. Tamas oslabuje obojí a člověk se často ani nepokusí si vzpomenout.
Spokojenost. Sattvický člověk bývá spokojený nezávisle na tom, co má zrovna v kapse. U radžasu je spokojenost částečná a vždycky vázaná na další cíl. U tamasu se dostavuje jen zřídka.
Odpouštění. U sattvy odpuštění věc uzavře a člověk se k ní v hlavě nevrací. Radžas odpustí navenek, ale myšlenka na odplatu zůstává. Tamas si zášť nese dlouho a těžko se jí zbavuje.
Vytrvalost. Sattvická mysl u věci zůstane. U radžasu nadšení vydrží nějakou dobu a pak slábne, jako u lednové permanentky do posilovny. Tamas se do závazků nepouští vůbec.
Ájurvéda podle převažující guny popisuje i povahu, takže o typologii tu jde, rozhodně ale ne o diagnózu a ani o nálepku na celý život. Tělesnou konstituci má člověk od narození a nemění se, kdežto stav mysli se měnit dá. Svou prakrti nikdo nepřepíše, převažující gunu ano. Podle tradice k tomu vedou meditace, jóga a klidné rozjímání, tedy věci, které vypadají nenápadně a fungují pomalu.
Jídlo, po kterém se myšlenky uklidní, a jídlo, které je rozjede
Ájurvéda dělí potraviny podle toho, jak působí na mysl, ne podle obsahu živin.
Mezi sattvické potraviny patří čerstvá zelenina a sladké ovoce, rýže basmati, mungo dál a červená čočka, mandle, čerstvé mléko a ghí. Z koření pak kurkuma, koriandr, fenykl, kardamom a římský kmín. Ájurvéda je řadí mezi snadno stravitelné, i když to je vždycky věc množství a konkrétního člověka. Komu nesedí mléko, tomu nesedne ani v sattvické kolonce.
Radžasické jídlo mysl vybudí. Řadí se k němu pálivé a nakládané pokrmy, chilli, černý pepř, kyselé ovoce a nápoje jako káva a černý čaj. Nejsou „zakázané“. Když ale někdo pije kávu celý den, nemůže se divit, že mu myšlenky poletují sem a tam.
Tamasické potraviny mysl zatíží. Patří sem staré a několikrát ohřívané jídlo, tvrdé zrající sýry a alkohol. Tradiční seznamy sem řadí i houby, česnek a cibuli, což v české kuchyni zní jako nepřijatelný požadavek. Brát to doslova a vyhazovat cibuli z jídelníčku ovšem nemá smysl. Užitečnější je hlídat čerstvost a množství.
V praxi z toho plyne jednodušší pravidlo. Čerstvě uvařené jídlo, snědené v klidu a bez telefonu, udělá pro jasnou hlavu víc než přesné dodržování výčtu povolených položek. Nejhorší kombinace je vydatná večeře pozdě v noci, po které se ráno probouzíte s pocitem těžkosti.
Přeloženo do běžného dne to může vypadat takhle. K snídani teplá kaše s mandlemi a lžičkou ghí místo kávy nalačno. K obědu vařené jídlo, třeba rýže s mungo dálem a zeleninou, dochucené kurkumou a koriandrem. Odpolední káva ano, ale spíš dřív než později, silnější dávka kofeinu dokáže rušit spánek i šest hodin po vypití. K večeři něco lehkého.
Spánek, pohyb a denní rytmus rozhodují stejně jako talíř
Guny se neposouvají jenom jídlem. Ovlivňuje je i to, kdy vstáváte, kolik se hýbete a čím se sytí vaše smysly.
Ranní hodiny jsou podle ájurvédy nejpříznivější pro jasnou mysl, což je jeden z důvodů, proč dináčarja klade takový důraz na časné vstávání. Kdo se vzbudí v deset a hned sáhne po telefonu, nezačíná den zrovna ideálně.
Smyslové vjemy podle ájurvédy procházejí podobným zpracováním jako jídlo, tedy tráví se, vstřebávají a mění se v poznání. Mluví se o nich stejným jazykem jako o trávení, tedy přes agni, vnitřní oheň, který věci zpracovává. Z toho plyne úvaha, kterou stojí za to zkusit: co za den přijmete očima a ušima, na mysl působí stejným způsobem jako to, co sníte. Půl hodiny nekonečného rolování na displeji před spaním je pak z tohoto pohledu obdoba těžké večeře.
Cílem přitom není mít samou sattvu, i když tak to většina populárních textů o ájurvédě podává. Bez radžasu se člověk nepohne z místa a bez tamasu neusne.
Vyrovnaný život stojí na všech třech: přiměřený spánek, přiměřená aktivita a chvíle klidu. Kdo by jenom meditoval a přestal jíst a hýbat se, přivodí si nerovnováhu, ne osvícení. Pohyb během dne navíc spánku prospívá, což pozná každý, kdo proseděl celý den u počítače a pak se v noci převaloval. Nejde tedy o to jednu kvalitu vypěstovat a dvě potlačit, ale dát jim správný poměr a správné místo v rámci dne.
Když převáží radžas nebo tamas: co s tím dělat
Rady se liší podle toho, co má navrch, a někdy jdou proti intuici. Proti přebytku jedné kvality se totiž sahá po některé ze zbylých dvou, ne po té samé.
Neklid a zrychlení bývají projevem nadměrného radžasu, typicky u lidí s převahou váty. Pomáhá tady tamas, tedy přesně to, čeho se ostatní snaží zbavit. Konkrétně odpočinek, uvolnění a těžší, vydatnější jídlo. Člověk, který lítá od úkolu k úkolu a obědvá jablko za chůze, potřebuje sednout si k teplému jídlu, ne další kávu.
Přepálená hlava je jiný případ. Když někdo hoří pro téma, čte do půlnoci a všechno kolem sebe posuzuje, převažuje radžas u pitty. Tady těžké jídlo nepomůže. Podle tradice zabírají sattvické vlastnosti, tedy soucit, péče o druhé a odpuštění. Prakticky to znamená přestat na chvíli hodnotit a udělat něco pro někoho jiného.
Otupělost a nechuť ukazují na převahu tamasu, blízkou kaphovému nastavení. Kdo nesnáší pohyb a nejraději prosedí večer u obrazovky, potřebuje opak toho, po čem touží. Tedy radžas, stimulaci, pohyb. Začátek bývá nejtěžší a rada zní nemilosrdně jednoduše: zvednout se a jít ven, i když se nechce. Pomáhá i vynechání odpoledního spánku a lehčí, teplá strava.
Ke zklidnění mysli sahá ájurvéda také po bylinách, nejčastěji po ašvagandě. Není to ale bylinka, kterou by mohl brát každý, a než po ní sáhnete, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Nepatří do těhotenství ani ke kojení, vysazuje se před operací a opatrnost je namístě u onemocnění štítné žlázy a u autoimunitních onemocnění. Zasahuje také do účinku léků na spaní, na štítnou žlázu, na cukrovku, na tlak, na epilepsii a léků tlumících imunitu. Vzácně po ní bylo popsáno poškození jater, takže při zežloutnutí očí nebo tmavé moči je potřeba ji vysadit a jít k lékaři.
Kdy už nejde o gunu, ale o nemoc
Klasické popisy tamasu obsahují slova jako sklíčenost, smutek a otupělost. Zní to jako popis deprese, ale není. Deprese je onemocnění, které se léčí, ne stav mysli, který spravíte lehčí večeří a ranním vstáváním.
Rozdíl poznáte podle času a hloubky. Ospalý týden po náročném období je běžné kolísání. Když ale útlum drží dva týdny a víc a přidá se k němu ztráta zájmu o věci, které vás dřív bavily, nebo beznaděj, patří to k lékaři. Totéž platí pro úzkost, která vás omezuje v běžném životě, a pro nespavost, která se vrací několikrát týdně a trvá měsíc a déle.
Na myšlenky na sebepoškození se nečeká. Když se objeví, hlavně když k nim přibude konkrétní představa, jak by to člověk udělal, nezůstávejte s tím sami. Linka první psychické pomoci 116 123 funguje pro dospělé nepřetržitě a zdarma, děti a studující do 26 let mají Linku bezpečí 116 111. Při bezprostředním ohrožení života volejte 155 nebo 112.
Ájurvédský pohled na mysl je dobrý nástroj na jemné ladění. Pomůže pojmenovat, proč jste po některých dnech vyčerpaní a po jiných ne, a nabídne konkrétní páky ve stravě a v režimu. Péči o duševní onemocnění ale nenahradí. Ájurvéda pro ně vlastní postupy má, jenže ty dnešní psychiatrickou léčbu doplňují, nezastupují ji.
Za únavou navíc může stát ledacos jiného, od nedostatku spánku po štítnou žlázu nebo chudokrevnost, a to zjistí jedině vyšetření. Když si nejste jistí, kde stojíte, ozvěte se svému lékaři. S ájurvédskou stránkou vám pomůže někdo ze seznamu na stránce Poskytovatelé služeb.
Začít se přitom dá maličkostí. Všímejte si pár dní, po kterém jídle a po které činnosti se vám myšlenky uklidní, a po kterém se rozjedou. To vám o vaší mysli řekne víc než jakékoli zařazení do kategorie.
