Ájurvédská péče o vlasy nezačíná u regálu se šampony, ale u trávení. Vlasy jsou vedlejší produkt tkáně, ke které se živiny dostávají po dlouhé řadě přeměn. Od toho se odvíjí i výběr bylinek a oleje.
Proč ájurvéda hledá příčinu jinde než v šamponu
Ájurvédská tradice řadí vlasy a nehty mezi mala, tedy vedlejší produkty přeměny asthi-dhátu, kostní tkáně. Dhátu je označení pro sedm tělesných tkání, které podle tohoto modelu vznikají jedna z druhé. Jde o tradiční výklad, ne o mechanismus popsaný současnou fyziologií.
Z toho plyne jedna věc. Když vlasy slábnou, ájurvéda se neptá jen na kosmetiku, ale i na trávení a stravu. Kostní tkáň je v řadě přeměn až pátá, takže se k ní podle tohoto modelu dostane jen to, co projde všemi předchozími kroky. Klasické texty přidávají i příčiny přímo u kořínků, kde působí váta a pitta.
Představte si sedm dílen, které si předávají materiál. Jídlo se mění v tělesnou mízu, ta v krev, pak přijde svalovina, tuk a jako pátá kost. Po ní následují ještě dvě, kostní dřeň a tkáň rozmnožovací. Každá dílna si část ponechá, část odloží jako mala, tedy odpad, a nejjemnější posílá dál. Když první pracuje špatně, na dílny na konci řady zbude míň.
Bylinky a oleje jsou v tomhle pohledu podpora, ne oprava. Vyplatí se proto začít péčí zvenku a zároveň se podívat na to podstatné. Tedy jestli jíte pravidelně, máte dost bílkovin a zdravých tuků a nechybí vám železo. Vlasy rostou pomalu, takže na změnu v tom, co tělo dostává, odpovídají v řádu měsíců, ne dnů. To, jak vypadá už narostlý vlas, se naopak změnit může rychle, stačí barvení nebo horký fén.
Které vlasy patří ke které dóše
Ájurvéda popisuje tři principy, které v těle řídí pohyb, přeměnu a stavbu. Každý se na vlasech projeví jinak.
Váta se pozná podle suchých, křehkých vlasů, které se rády zacuchají a třepí se jim konečky. Lámou se hlavně v zimě a ve větru.
Tomuhle typu prospívá olej a klid. Škodí spíš silně odmašťující přípravek a horká voda než mytí samo, takže se vyplatí sáhnout po hutnějším oleji a po jemnějším šamponu.
Pitta se ohlašuje předčasným šedivěním, ájurvédská tradice k ní řadí i některé formy řídnutí vlasů. Pokožka hlavy hůř snáší horko.
Tady pomáhá chlazení. Horká voda, fén na plný výkon a dlouhé pobyty na přímém slunci pittu zhoršují. Vlažná voda je pro citlivou pokožku šetrnější než vroucí, studený oplach na konci mytí je ale spíš příjemný než léčebný. U poškozených vlasů odvede víc práce dobrý kondicionér.
Kapha je spojována s vlasy hustými a vlnitými, ale s tendencí k mastnotě. U tohoto typu se hodí lehčí olej v menším množství. Mýt se ale dá tak často, jak pokožka potřebuje, klidně obden. Kolik mazu se vyrobí, řídí hlavně hormony a mytím se to nezmění, takže odkládat mytí u mastné pokožky smysl nedává. Rozhoduje spíš šetrný přípravek než počet dní mezi mytími.
Většina lidí nese kombinaci, takže se poznáte možná ve dvou popisech. Vlasy se navíc mění s ročním obdobím i věkem.
Které bylinky ájurvéda na vlasy používá
V péči o vlasy se opakují tři rostliny. V praxi se míchají dohromady, každá umí něco jiného.
Amalaki, u nás známé jako indický angrešt, patří mezi rasájany, tedy omlazující prostředky. K mytí vlasů se používá dlouho, klasické texty ho ale přímo na vlasy neuvádějí. Menší randomizovaná studie u žen s androgenetickou alopecií, tedy hormonálně podmíněným řídnutím, zjistila, že sirup z amalaki po dvanácti týdnech zlepšil poměr rostoucích a klidových vlasů. Šlo ale o užívání dovnitř, ne o mytí vlasů. Použití proti šedivění je čistě tradiční. Amalaki bývá součástí směsi triphala a v prášku se přidává do mycích past.
Shikakai je lusk, jehož název se překládá jako ovoce pro vlasy. Ve vodě mírně pění, protože obsahuje saponiny, tedy přírodní mycí látky. Pěna je slabší, než na jakou jste zvyklí ze šamponu, a to je záměr, nikoli vada. Bývá vnímaný jako jemnější než silně odmašťující šampony. O šetrnosti nerozhoduje množství pěny, ale celkové složení.
Neem se používá tam, kde pokožka hlavy svědí nebo se olupuje. Jedna menší krátkodobá studie naznačila, že pasta z čerstvých neemových listů může množství lupů snížit. Léčbu seboroické dermatitidy ale nenahradí. Svá omezení má i jinde, o těch je řeč v poslední kapitole.
Všechny tři se dají v Česku koupit v prášku, obvykle v obchodech se sušenými bylinami nebo tam, kde mají indický sortiment. Skladujte je v suchu, protože prášek vlhne.
Pozor na jednu věc: prášek není totéž co barvicí henna. Ta se prodává ve stejných regálech a někdy se s bylinkami míchá, ale vlasy barví. Pokud barvu měnit nechcete, čtěte složení.
Jak umýt vlasy bylinným práškem
Mytí bylinkami vypadá jinak než šamponem a první pokus může být rozpačitý. Vyplatí se vědět, co čekat.
Jednoduchá mycí směs
Suroviny: 2 lžíce shikakai, 1 lžíce amalaki, 250 ml horké vody.
Postup: Shikakai a amalaki smíchejte se 150 ml horké vody a nechte dvacet až třicet minut odstát. Přilijte zbylou vodu a promíchejte. Směs vmasírujte do pokožky hlavy a vlasů, nechte působit dvě až tři minuty a pak vlasy důkladně omyjte.
U citlivé pokožky hlavy zůstaňte zpočátku u téhle jednoduché směsi bez neemu. Neem přidávejte až tehdy, když základní směs dobře snášíte.
Tři věci, které překvapí:
- Skoro to nepění. Prášek neobsahuje sulfáty, jen přírodní saponiny, které pění mnohem míň. Čistota se pozná až po opláchnutí.
- Vlasy jsou zpočátku jiné na dotek. Prášek odmašťuje slaběji než šampon a nemá kondicionační složky. Není to tím, že by se pokožka přenastavovala.
- Vyplachování zabere déle. Zbytky prášku se drží u kořínků a je potřeba je opravdu vypláchnout.
Saponiny štípou v očích podobně jako šampon. Když se směs do oka dostane, vypláchněte ho vlažnou vodou.
Domácí příprava má smysl, ale málokdo na ni má čas před každým mytím. Hotové směsi i jemné bylinné šampony se běžně prodávají. Dívejte se ale na složení. Sulfáty SLS a SLES mohou pokožku hlavy vysušovat a dráždit, hodně ale záleží na koncentraci, době působení a na celém složení výrobku. SLS bývá dráždivější než SLES. Suché a citlivé pokožce se proto vyplatí sulfáty omezit, jemně namíchaný šampon s nimi ale snese většina lidí bez potíží.
Olejová masáž hlavy a jak na ni
Olejování patří k vlasům stejně jako mytí. Hlava bývá součástí abhjangy, tedy celotělové olejové masáže.
Olej se nanáší přímo na pokožku hlavy, ne jen na vlasy. Postupuje se po pěšinkách, které se rozhrnují asi po pěti centimetrech, a nakonec se pokožka krouživě promasíruje konečky prstů. Vtírání proti směru růstu klasické texty popisují, ale u jiné procedury, u udvartany, tedy masáže suchým bylinným práškem. U olejové masáže na směru tahů nezáleží, jak hluboko olej pronikne, závisí na jeho složení a na stavu pokožky.
V dnešní praxi se při převaze váty sahá nejčastěji po sezamovém oleji, u pitty po lehčích a chladivěji vnímaných olejích, tedy kokosovém nebo slunečnicovém, a u kaphy po menším množství lehkého nebo hořčičného oleje. Slunečnice ale pochází ze Severní Ameriky a do Asie se dostala až po objevení Ameriky, takže tohle přiřazení je novodobé a klasické texty ho obsahovat nemohou. Rozhoduje hlavně snášenlivost pokožky. Kdo si není jistý, sáhne po sezamovém, ten se hodí nejšířeji. Hořčičný citlivější pokožku dráždí.
Olej se nechává působit aspoň dvacet minut, klidně i přes noc, a pak se smývá bylinným práškem, samotná voda ho z vlasů nedostane. Vyplatí se ho předem zahřát v misce postavené do teplé vody, teplý se lépe roztírá.
Jednou týdně stačí. Kdo má vlasy hodně mastné, může začít jednou za dva týdny a pak sledovat, jak reagují. Naopak u suchých a lámavých vlasů se dá zkusit dvakrát týdně, pokud to pokožka snese.
Jedna výjimka je ale důležitá. Kdo má mastnou pokožku hlavy, lupy nebo seboroickou dermatitidu, ať s olejem přes noc opatrně. Kvasinky, které se na vzniku lupů podílejí, si některé mastné kyseliny neumějí vyrobit samy a berou si je z okolí. U některých lidí proto dlouhé olejové zábaly potíže zhorší, u jiných ne, záleží na druhu oleje i na pokožce. Když se po olejování svědění, zarudnutí nebo šupinatění zvyšuje, olej smyjte a další používání proberte s dermatologem. Bezpečnější je nechat olej působit jen krátce před mytím, nebo ho dávat pouze do délek vlasů a pokožku hlavy vynechat.
Masáž má ještě jeden účinek, kterého si lidé všímají jako prvního. Uklidňuje. Může krátkodobě ovlivnit i místní prokrvení, samostatná léčba vypadávání vlasů to ale není.
Kdy bylinky nestačí
Ájurvédská péče má své limity. Když vlasy padají náhle, v chomáčcích nebo na ohraničených místech, není to věc mytí. Rychlá ztráta vlasů může doprovázet onemocnění štítné žlázy, nedostatek železa, hormonální změny nebo být vedlejším účinkem léků. Patří sem i autoimunitní onemocnění, takže je to práce pro kožního lékaře, ne pro bylinky.
Za pozornost stojí i časování. Vypadávání po nemoci, operaci, porodu nebo velkém stresu nastupuje se zpožděním dvou až tří měsíců, takže příčinu má smysl hledat i pár měsíců zpátky.
Totéž platí pro pokožku hlavy, která svědí, mokvá nebo se olupuje ve velkých plochách. Bylinný prášek takový stav nevyřeší a může ho podráždit. U seboroické dermatitidy a silných lupů bývá potřeba léčivý šampon s protiplísňovou složkou a ten bylinky nenahradí.
Před prvním použitím nové bylinky udělejte orientační zkoušku snášenlivosti na malé ploše kůže. Trochu kaše naneste na vnitřní stranu předloktí a nechte ji tam jen tak dlouho, jak dlouho bude působit na hlavě, tedy dvě až tři minuty. Zopakujte to dvakrát denně po sedm až deset dní, jak radí Americká akademie dermatologie. Jednorázové nanesení odhalí okamžité pálení, opožděnou alergickou reakci ale nevyloučí.
Ani negativní zkouška není záruka. Kůže na předloktí je jiná než na hlavě a dermatologické epikutánní testy takový pokus nenahradí. Alergie na rostlinné suroviny nejsou časté, ale existují.
Ájurvédská péče o vlasy je běh na dlouhou trať. Vlas vyroste zhruba centimetr za měsíc, takže první půlrok hodnotíte hlavně to, jak se chová pokožka hlavy. Kdo čeká proměnu po třech mytích, bude zklamaný.
Bylinky v prášku jsou určené k vnějšímu použití. Pokud uvažujete o vnitřním užívání, poraďte se s lékařem nebo se zkušeným ájurvédským terapeutem, obzvlášť v těhotenství, při kojení nebo když berete léky. Seznam terapeutů najdete na stránce Poskytovatelé služeb.
U neemu je namístě zvláštní opatrnost, je ale potřeba rozlišovat. Rizikový je hlavně olej z jeho semen a užívání dovnitř. Po požití neemového oleje byly popsány otravy, u dětí i těžké, a pokusy na zvířatech u něj ukazují vliv na průběh březosti. Zásah do reprodukce ale pokusy na zvířatech popisují i u výtažku z listů. Vnitřně neem proto neužívejte, může navíc snižovat hladinu cukru v krvi a zasahovat do léčby cukrovky.
Kolik se ho z prášku vstřebá přes kůži, ale nikdo neměřil. V těhotenství, při kojení a při plánování rodičovství je proto rozumné neem z mycí směsi vynechat. Bezpečnost shikakai ani amalaki v těhotenství ale nikdo neověřoval.
Obecné shrnutí péče o vlasy napříč ročními obdobími najdete v našem starším článku 5 ájurvédských tipů pro zdravé a silné vlasy.
