Tvrdá stolice po třech dnech a střevo, které se střídavě zastaví a rozbouří, vypadají zvenčí jako jedna potíž. Zácpa a ájurvéda k sobě přitom mají blíž, než by člověk čekal: tradice na ni hledí podle toho, jaká máte střeva, a u každého typu radí jinak. Ukážeme si, jak svůj typ poznáte, co mu prospěje ve stravě i v denním režimu a po kterých bylinách se dá sáhnout doma.
Zácpa a dráždivý tračník nejsou pro ájurvédu totéž
Zácpa znamená tvrdou a suchou stolici, která vychází obtížně. Nejde přitom jen o počet dní. Patří k ní i nutnost tlačit a pocit, že vyprázdnění není úplné, i když chodíte denně.
Syndrom dráždivého tračníku, zkráceně IBS, je něco jiného. Rozhoduje u něj bolest břicha, která se vrací týden co týden a k ní se mění vyprazdňování. U jednoho pak převažuje zácpa, u druhého průjem a u třetího se objevuje obojí. Zácpa tedy může být součástí dráždivého tračníku, ale sama z nikoho pacienta nedělá.
Ájurvéda k tomu přistupuje od pohybu. Všechno, co v těle míří dolů a ven, tedy vyprazdňování, močení i menstruaci, přisuzuje jednomu z podtypů váty. Sídlí v podbřišku a v tračníku a právě jeho vychýlení stojí podle tradice za potížemi s vyprazdňováním.
Vychýlená váta se projeví zácpou nebo průjmem, tedy jedna příčina a dva opačné výsledky. Proto na obojí nemůže platit stejná rada. Co suché a zpomalené střevo rozhýbe, to přecitlivělé rozbouří ještě víc.
Co vátu rozhodí, zní podezřele povědomě: nepravidelné jídlo, ponocování, spěch, pracovní stres a odkládané vyprazdňování. Přidejte k tomu suchou stravu a cestování, při kterém člověk hodně sedí a pije málo, a máte popsanou většinu případů zácpy, se kterými lidé přicházejí. Ájurvéda proto neřeší nejdřív bylinky, ale právě rozhozený rytmus.
Jaká máte střeva? Ájurvéda zná tři typy
Tady se ájurvédský přístup rozchází s představou, že projímadlo zabere na každého stejně. Trávení podle ní funguje ve třech základních nastaveních a od nich se odvíjí všechno ostatní.
Suchý typ. Stolice je tvrdá a drsná, vyprázdnění chce čas a tlačení. Mívají ho lidé s převahou váty a patří k němu i sklon k nadýmání a k hemoroidům. Zvláštností tohoto typu je, že mírné léčebné prostředky u něj často neudělají nic.
Citlivý typ. Střevo reaguje na každou drobnost, stolice bývá měkká až řídká. Blíž je pittě. U koho sklenice mléka spolehlivě rozjede řídkou stolici, může mít ovšem jednoduše nesnášenlivost laktózy, ale to se dá ověřit testem.
Vyrovnaný typ. Vyprazdňování přijde jednou nebo dvakrát za den a jde samo, bez tlačení a bez spěchu. Na projímavé prostředky reaguje předvídatelně.
Svůj typ poznáte z pár otázek, které klade i ájurvédský terapeut:
- Jak často chodíte na stolici a musíte tlačit?
- Přijde nutkání hned po jídle?
- Je stolice tvrdá, beztvará, řídká, nebo hlenovitá?
- Střídá se u vás zácpa s průjmem?
- Hubnete, aniž byste chtěli?
Odpovědi si zapište. V ordinaci se hodí víc než věta „mám potíže“ a vám samotným ukážou, jestli řešíte suché střevo, nebo přecitlivělé. To je totiž rozdíl, který rozhoduje o všem dalším. U suchého typu je třeba dodat tělu vlhkost, teplo a olej, u citlivého se naopak ubírá všechno, co střevo dráždí, a hlavně se nespěchá.
Souvisí s tím i trávicí oheň, agni. Suchému typu ájurvéda přisuzuje oheň nepravidelný, tedy takový, který jednou bez problému zvládne svíčkovou a jindy si neporadí ani s lehkou polévkou. Odtud pramení důraz na pravidelnost jídla, která u rozhozeného trávení bývá důležitější než jakákoli bylina.
Zajímavé je, co ájurvéda jmenuje jedním dechem se střevními potížemi: strach a úzkost. Trávení a náladu neodděluje. Kdo někdy dostal před zkouškou nebo náročnou schůzkou křeče do břicha, ví, o čem je řeč. Moderní medicína to popisuje jako součinnost střeva a mozku, tedy jinými slovy, ale ve stejném duchu.
Jídlo a pití, které pomůže
Nejjednodušší rada je zároveň nejstarší: sklenice teplé vody ráno na lačno, po malých doušcích. Ájurvéda ji doporučuje všem třem typům.
Dál přicházejí potraviny, které koupíte v každém obchodě. Proti zadržené stolici ájurvéda předepisuje sušené švestky, namočené rozinky, fíky a švestkovou šťávu. Rozinky se nechávají přes noc ve vodě a ráno se sní i s tou vodou.
Logika zbytku rad je pořád stejná. Proti suchosti jde vlhkost, proti chladu teplo, proti tvrdosti tuk. Naopak studené saláty, křupavé pečivo a jídlo za chůze suchému střevu neprospívají.
V praxi to může vypadat takhle. K snídani ovesná kaše s troškou ghí nebo mlékem, k obědu teplé vařené jídlo, klidně kičadi z mungo dálu, a k němu čaj z římského kmínu, koriandru a fenyklu, který ájurvéda u trávení používá nejčastěji. Na noc pak šálek teplého mléka s lžičkou ghí. Zní to jako maličkost, ale u suchého typu střev tohle často zabere lépe než bylinky.
U dráždivého tračníku je nezbytná opatrnost jinde. Rozhoduje druh vlákniny: ta rozpustná, které je hodně v psylliu a v ovsu, bývá snesitelná a potíže spíš zmírní, kdežto pšeničné otruby často přitíží. Přidávejte ji postupně, po malých dávkách, a hodně pijte. Podrobněji o tom píšeme v článku o potížích s trávením.
Jedna věc platí pro oba typy stejně. Trávení má rádo pravidelnost, takže jídlo ve stejnou dobu a beze spěchu udělá často víc než změna jídelníčku.
Denní režim, na kterém zdravá střeva stojí
Ájurvéda věnuje samostatnou pozornost tomu, co dnes dělá skoro každý: potlačování přirozených potřeb. Zadržet nutkání na stolici, protože právě začíná schůzka, řadí mezi příčiny nemocí, ne mezi drobné nepohodlí.
Má to praktické jádro, na kterém se s dnešní medicínou shodne. Když nutkání odložíte, konečník se přizpůsobí a potřeba odejde. Když to děláte pravidelně, vyprazdňování se postupně zhorší.
Z toho plyne první a nejméně populární rada: dopřejte si ráno čas. Nutkání přichází nejčastěji po probuzení a po prvním jídle, kdy je tračník nejaktivnější. Deset minut klidu na toaletě proto udělá víc, než se zdá.
Druhá věc je teplo a olej na podbřišek. Ájurvéda radí jemně promasírovat podbřišek teplým sezamovým olejem a pak přiložit teplý obklad, třeba nahřátý ručník nebo termofor. U křečovitého střeva to bývá příjemnější než bylinky. Při silné bolesti břicha ale masáž vynechte.
K tomu patří pohyb, klidně jen půlhodinová chůze, a jídlo i spánek ve stejný čas. Celý denní rytmus popisuje průvodce ájurvédským denním režimem.
Byliny, po kterých ájurvéda sahá první
Projímavé prostředky nejsou v ájurvédě pouze jednoho typu. Rozlišuje mezi těmi, které stolici jen jemně rozvolní, a těmi, které střevo vyprázdní naráz. Doma užívejte jen ty první.
Nejznámější je triphala, směs tří plodů, ze kterých se o vyprazdňování stará hlavně harítakí. Obvyklá dávka je půl až jedna čajová lžička prášku večer, zapitá teplou vodou. Triphala nepatří k drastickým projímadlům, stolici spíš zvláční, takže po ní střevo neprotestuje.
Druhou možností je psyllium, tedy semenné obaly jitrocele indického (Plantago ovata). Začíná se čajovou lžičkou denně. Zapít se musí plnou sklenicí vody a neužívá se těsně před spaním, protože nasucho může nabobtnat v jícnu. Od ostatních léků si nechte půl hodiny odstup, jinak zpomalí jejich vstřebávání.
Ricinový olej je jiná kategorie a stojí za to to vědět, protože na internetu se často doporučuje docela lehkovážně. Účinkuje rychle a tvrdě, proto se hodí nanejvýš občas, ne dva dny po sobě a ne opakovaně po celé týdny. Kdo ho potřebuje často, má hledat příčinu, ne zvyšovat dávku. V těhotenství se nepoužívá vůbec, protože může ovlivnit děložní činnost.
Ani triphala a harítakí do těhotenství a kojení nepatří. Pokud berete léky na cukrovku, proberte triphalu předem s lékařem, protože může snižovat hladinu cukru v krvi.
U bylinných přípravků se vyplatí hledět na to, od koho je kupujete. Kontroly v nich opakovaně nacházejí olovo nebo rtuť, a to hlavně u vícesložkových směsí neznámého původu. Dobrý prodejce doloží testy.
A ještě jedno rozlišení. U dráždivého tračníku s průjmem projímadla nemají místo a potíže zhorší. Klystýry a olejové nálevy, které ájurvéda zná pod názvem basti, jsou odborné procedury a domácí experimentování s nimi rozhodně nelze doporučit.
Kdy nestačí bylinky a je potřeba lékař
Ájurvéda sama ví, kde jsou její hranice, a u neprůchodnosti střev posílá k lékaři. Domácí prostředky mají smysl u potíží, které trvají krátce a nemají jiné příznaky. Jakmile se přidá cokoli z následujícího seznamu, rozhodnutí o léčbě patří lékaři.
Vyšetření patří ke každé zácpě, u které se objeví:
- krev ve stolici nebo černá stolice
- hubnutí, které si neumíte vysvětlit
- chudokrevnost nebo nedostatek železa v odběrech
- nádor tlustého střeva, polypy, celiakie nebo zánět střev v rodině
- trvalá změna vyprazdňování, hlavně ve vyšším věku
- horečka, hmatná bulka v břiše nebo bolest, která budí ze spánku
Neodkládejte návštěvu lékaře ani při silné a neustupující bolesti břicha, nafouklém břiše, zvracení a stavu, kdy neodcházejí plyny. Projímadla by v takové situaci mohla uškodit.
Za zácpou také často stojí něco jiného než strava. Způsobit ji mohou léky, hlavně opioidy, některá antidepresiva, přípravky se železem a část léků na vysoký tlak, dále snížená funkce štítné žlázy. Bylinky takovou příčinu jen zamaskují.
Ájurvédská doporučení a běžnou léčbu jde spojit, ale ne naslepo. Vyplatí se probrat je s někým, kdo zná obojí. Seznam terapeutů najdete na stránce Poskytovatelé služeb.
Střeva mají pověst nudné části těla, o které se nemluví. Přitom stačí týden teplých jídel a ranního klidu, aby se ukázalo, kolik z těch potíží způsobuje obyčejný spěch. A když se nezmění nic, není to důvod přidávat bylinky, ale zajít k lékaři.
